Jeden obvodní soud rozhodl o tom, že i přesto, že se prvotrestané odsouzené přes její veškeré úsilí nedaří zjistit potřebné údaje o osobě, které má hradit škodu, měla by využít náhradní instituty k prozatímnímu vyřešení takové situace, např. soudní úschovu.
2. 6. 2019
Poškozená společnost se se svým nárokem nepřihlásila v trestním řízení a ani v následném insolvenčním řízení. Její nárok byl časem dokonce promlčen.
Veškeré úsilí prvotrestané odsouzené spočívalo v:
- kontaktování poškozené společnosti v průběhu trestního řízení – 2 x
-
- bez odezvy
-
- kontaktování poškozené v průběhu výkonu trestu – 4 x
-
- bez odezvy
-
- kontaktování poškozené společnosti z důvodu podání insolvenčního návrhu s výzvou k přihlášení své pohledávky – 1 x
-
- bez odezvy
-
Navíc proběhl v rámci podmíněného propuštění dotaz ze strany soudu, na který konečně poškozená odpověděla s tím, že jí byla škoda v plné výši již uhrazena její pojišťovnou v místě sídla její mateřské firmy v USA. Bez udání datumu nebo jména pojišťovny.
Komu tedy hradit? Poškozená jasně soudu napsala, že nemá za pachatelkou již žádnou pohledávku. Jméno pojišťovny nesdělila, ta sama odsouzenou nikdy nekontaktovala. Soud dokonce, asi abychom se nenudili, podotkl, že bychom jako nezisková organizace spolu se sociální kurátorkou měli pomoci odsouzené americkou pojišťovnu dohledat. Kontaktovali jsme tedy opět poškozenou firmu a opět bez zjištění dalších informací.
Celkem tedy 9 kontaktů a bez zjištění osoby, které by se mělo hradit. I když vlastně asi ne mělo, ale mohlo. Protože pojišťovna, která škodu údajně vyplatila, již není tou poškozenou, které by měla být škoda hrazena.
Přesto nebyl s takovým výsledkem pátrání soud spokojen a rozhodl, že má odsouzená využít soudní úschovu. A začalo pátrání další. Tentokrát po tom, kolik soudní úschova stojí a zda je možné do ní posílat 100 Kč měsíčně. Víc odsouzená bohužel ze svého kapesného nemůže. A pátrání po úschově bylo zprvu stejně bezúspěšné, jako pátrání po poškozené. Když nebudeme počítat asi těch 50 telefonů, kdy to nikdo na soudě nebral, tak nám skoro 14 dní trvalo, než jsme se přes 6 osob, několik slibů zavolání zpět a několik slibů předání kontaktu dál, dostali k osobě, která soudní úschovu u soudu měla na starosti.
1 % nejméně však 250 Kč za jednotlivou úschovu. Doporučení peníze poslat jednou na 3 měsíce, aby se ušetřilo. Takže 3 x 100 – 250 = 50 Kč. No uznejte. Není tohle přesně ten způsob, jak by se měla ve výkonu trestu hradit škoda?
P. S. Abychom nezapomněli, dotyčná odsouzená byla v insolvenci a tudíž by neměla jakémukoliv věřiteli hradit mimo insolvenční řízení.